Je Česko opravdu daňovým rájem investorů? Pět otázek, na které studie PAQ neodpovídá

Jsou české časové testy skutečně projevem daňového ráje? Studie PAQ Research to naznačuje, ale jejich skutečný dopad nevyčísluje. Podívali jsme se proto na pět otázek, které jsou pro hodnocení časových testů zásadní.
Taxomat
Vytvořeno:
17.11.2026
Doba čtení:
10
min
Přesýpací hodiny s mincemi, rostlina a investiční podklady na pozadí obrysu Česka – ilustrace dlouhodobého investování a časového testu.

Výzkumná organizace PAQ Research zveřejnila 16. listopadu 2026 studii Daňový ráj Evropy. Kapitál a majetek na rozdíl od práce takřka nedaníme. Podle ní Česko vybírá z vybraných kapitálových a majetkových daní pouze 1,2 % HDP oproti evropskému průměru 3,1 %. Rozdíl odpovídá přibližně 171 miliardám korun ročně.

Studie přináší důležité mezinárodní srovnání. Zabývá se však širokým spektrem daní – od prodeje firemních podílů přes nemovitosti až po kapitálové příjmy.

My se zaměříme výhradně na tříletý časový test při prodeji cenných papírů. Pravidlo, které využívají nejen majetní investoři, ale také běžné domácnosti vytvářející si finanční rezervy a spořící na stáří.

Právě u něj podle nás studie vyvolává otázky, na které zatím neznáme dostatečně podložené odpovědi.

1. Kolik kapitálových zisků už dnes daníme a kolik je osvobozeno?

PAQ ve studii uvádí, že se kapitálové zisky z prodeje veřejně obchodovaných akcií v Česku „fakticky nedaní“. Tento závěr opírá především o existenci tříletého časového testu.

Jenže zisky z prodeje cenných papírů se v Česku běžně zdaňují.

Pokud investor prodá akcie před uplynutím tří let a nesplní jinou podmínku osvobození, podléhá jeho zisk zpravidla dani z příjmů. Týká se to aktivních obchodníků i dlouhodobých investorů, kteří část portfolia prodají dříve.

Jeden investor navíc může během jediného roku realizovat osvobozené i zdanitelné prodeje. U pravidelného investování je zcela běžné vlastnit zároveň podíly, které časový test splňují, i novější podíly, které jej ještě nesplňují.

Jaký je tedy skutečný poměr mezi zdaněnými a osvobozenými kapitálovými zisky?

Studie tento údaj neuvádí. A bez něj je obtížné posoudit, nakolik se zisky z cenných papírů skutečně zdaňují.

Mají vůbec státní orgány potřebná data?

Problém je, že současný systém vykazování neposkytuje úplný přehled těchto zisků.

  • Daňová přiznání: Osvobozené prodeje se do nich běžně neuvádějí.
  • Oznámení osvobozených příjmů nad 5 milionů Kč: Oznamuje se příjem, nikoliv povinně pořizovací cena a skutečný zisk. Menší osvobozené prodeje zpravidla nejsou zachyceny.
  • CRS – mezinárodní výměna informací: Zahraniční brokeři hlásí mimo jiné hrubé výnosy z prodejů finančních aktiv. Standardní hlášení ale neobsahuje pořizovací ceny, skutečný zisk ani informaci o splnění českého časového testu.

Fungování CRS jsme podrobně vysvětlili v článku CRS a DAC8: co o vás broker hlásí finančnímu úřadu.

Samozřejmě to neznamená, že finanční správa nemůže získat další údaje od brokerů nebo při daňové kontrole. Ze standardních hlášení však nelze přímo sestavit úplnou statistiku osvobozených kapitálových zisků.

Pokud chceme určit skutečný dopad časového testu, potřebujeme další data nebo transparentní modelový odhad.

Takovou analýzu studie PAQ nepředkládá. Neznáme tedy ani poměr zdaněných a osvobozených zisků, ani skutečný objem daně, který stát kvůli tříletému testu nevybírá.

2. Jsou časové testy výhodou hlavně pro nejbohatší?

PAQ upozorňuje, že nejbohatší desetina českých domácností vlastní podle různých odhadů 59 až 69 % celkového majetku.

To je významný údaj. Nevypovídá ale přímo o tom, kdo a v jakém objemu využívá tříletý časový test.

Ten totiž pomáhá také lidem, kteří pravidelně investují menší částky, aby si vytvořili rezervu na stáří.

Tento příklad nedokazuje, že největší část daňového zvýhodnění využívají drobní investoři. Mohou ji naopak čerpat především nejmajetnější domácnosti.

Ukazuje ale, že plošné omezení časového testu může významně zasáhnout také běžné dlouhodobé investory.

Bez údajů o skutečném rozložení osvobozených zisků nevíme, jak velká část daňové výhody připadá jednotlivým skupinám.

3. Zdaňujeme u dlouhodobých investic také inflaci?

Český daňový systém při zdanitelném prodeji cenných papírů standardně vychází z původní pořizovací ceny. Ta se nezvyšuje o inflaci, která proběhla během držení investice.

Zdaňuje se tedy nominální zisk, nikoliv skutečné zhodnocení po zohlednění inflace.

Na tento problém upozorňuje také studie Taxing capital gains: Country experiences and challenges, kterou v roce 2025 publikovaly Diana Hourani a Sarah Perret v řadě OECD Taxation Working Papers, č. 72.

Studie v kapitole 4.4 vysvětluje, že zdanění inflační složky kapitálových zisků může vést ke zdanění výnosů, které nepředstavují skutečné ekonomické zhodnocení.

Časový test tak může částečně kompenzovat problém zdanění inflace.

Zmíněná studie OECD však také upozorňuje, že plošná osvobození nemusí být nejpřesnějším řešením. Alternativou je například valorizace pořizovací ceny o inflaci.

Pokud chceme změnit zdanění dlouhodobých investic, měli bychom současně vyřešit, zda a jak budeme zdaňovat inflační zisky.

4. Vybíráme méně daní kvůli výjimkám, nebo také proto, že Češi méně investují?

PAQ porovnává výběr kapitálových a majetkových daní vůči HDP. Česko dosahuje 1,2 %, evropský průměr přibližně 3,1 %.

Jenže nízký daňový výběr automaticky neznamená stejně nízké zdanění každé investice.

Záleží také na tom, jaký majetek domácnosti vlastní a do čeho investují.

Samotná studie PAQ uvádí, že české domácnosti mají oproti eurozóně o 13,8 procentního bodu vyšší podíl finančních aktiv na bankovních účtech a o 14,1 procentního bodu nižší podíl v akciích, fondech a dluhopisech. Údaje vycházejí z dat Eurostatu za rok 2021.

Pokud české domácnosti drží méně investičních aktiv a realizují méně kapitálových zisků, může být nižší také daňový výběr.

To samozřejmě nevysvětluje celý rozdíl. Srovnání PAQ zahrnuje také daně z nemovitostí a další oblasti, v nichž existují skutečné rozdíly v zákonných pravidlech.

Otázkou ale zůstává, jakou část rozdílu způsobují daňové výjimky a jakou odlišná struktura majetku a příjmů.

Samotné porovnání výběru vůči HDP tuto otázku nezodpovídá. A už vůbec neurčuje samostatný dopad tříletého časového testu.

5. Kolik by změna časového testu skutečně přinesla?

Rozdíl 171 miliard Kč, který PAQ uvádí, není odhadem výnosu ze zrušení časových testů. Jde o srovnání celkového výběru vybraných kapitálových a majetkových daní s evropským průměrem.

Autoři očekávají, že širší daňová reforma by mohla přinést nižší desítky miliard korun ročně. Konkrétní návrhy mají představit v navazující studii.

Kolik z toho ale připadá právě na tříletý test pro cenné papíry?

Zveřejněná studie tento údaj nevyčísluje, přestože časové testy řadí mezi důležité příčiny nízkého daňového výběru.

Jak jsme ukázali v první části, dostupná standardní hlášení navíc neobsahují úplné údaje potřebné k takovému výpočtu.

A i kdybychom znali současný objem osvobozených zisků, nešlo by očekávaný výnos určit pouhým vynásobením daňovou sazbou.

Investoři by totiž mohli změnit chování, odkládat prodeje nebo upravit investiční strategie. Vzrostly by také nároky na evidenci a správu daní.

Posuzovat bychom proto měli nejen očekávané daňové příjmy, ale také dopady na dlouhodobé investování a vytváření finančních rezerv.

Nejdříve data, potom změny

Studie PAQ Research přináší důležité mezinárodní srovnání. Naše výhrady nesměřují proti celé studii ani proti diskusi o nastavení kapitálových daní.

U tříletého časového testu pro cenné papíry však zveřejněná analýza podle našeho názoru nedokládá závěry, které z jeho existence vyvozuje.

Nevíme, jaký podíl realizovaných kapitálových zisků je již dnes zdaněn a jaký osvobozen. Neznáme skutečný fiskální dopad tohoto testu ani rozložení jeho výhod mezi jednotlivé skupiny investorů.

Standardní daňová evidence přitom tato data neposkytuje přímo. K jejich získání by byla potřeba samostatná analýza.

Zároveň existují legitimní ekonomické důvody pro zvýhodnění dlouhodobých kapitálových zisků. Například problém zdanění inflace, na který upozorňuje studie OECD Taxing capital gains: Country experiences and challenges.

Považujeme proto za předčasné označovat právě český tříletý časový test za projev daňového ráje, aniž bychom znali jeho skutečné fiskální a ekonomické dopady.

Než začneme měnit pravidla dlouhodobého investování, měli bychom nejprve vědět, co skutečně přinášejí a co by jejich změna znamenala.


Zdroje:

No items found.
Obsah článku
Sdílet článek