
Zahraniční broker, pár prodaných akcií a dividendy, o kterých přece nikdo neví. Tak nad daněmi z investic uvažuje nejeden český investor. Na první pohled to dává smysl, ve skutečnosti se ale situace má přesně opačně – broker o vás finančnímu úřadu každý rok sám podává hlášení, a to i s konkrétními částkami. Co přesně v něm stojí a jak daleko do minulosti se úřad může ptát?
„Mně se nikdo ptát nebude“
Finanční úřad sice nemá kapacitu procházet výpisy každého investora, jenže ani nemusí. Data mu chodí sama, rok co rok, a porovnat je s přiznáním zvládne počítač v cuku letu. Investorům už pak úřadu stačí poslat jen dopis.
CRS: co o vás broker hlásí
Za vším stojí tzv. Common Reporting Standard (CRS), tedy globální standard OECD pro automatickou výměnu informací o finančních účtech. V Evropě ho doplňuje směrnice DAC2. Česko ho uplatňuje už od roku 2016 a první data si s ostatními státy vyměnilo v roce 2017. Princip je jednoduchý. Banka, broker nebo fond zjistí, kde je klient daňovým rezidentem, a jednou ročně o něm pošle hlášení svému úřadu. Ten ho pak předá do země, kam klient patří.
Pro českého investora to znamená, že zahraniční broker (ať už sídlí v Irsku, Polsku, na Kypru, nebo v Litvě) každý rok poctivě hlásí jeho zůstatek na účtu, přijaté dividendy, úroky i to, za kolik prodával. A nejde o žádnou okrajovou záležitost. Za rok 2023 dostala česká finanční správa zhruba 1,6 milionu záznamů o účtech investorů z 92 zemí.
Co přesně v hlášení stojí?
CRS hlášení má pevně danou podobu, a to XML schéma od OECD. Každý účet v něm má vlastní záznam (tzv. AccountReport), který obsahuje:
- identifikaci: jméno, adresu, datum a místo narození, stát daňové rezidence a daňové identifikační číslo (TIN, u Čechů typicky rodné číslo),
- účet: číslo účtu, zůstatek ke konci roku a příznak, zda byl účet zrušen (i zrušený účet se nahlásí, jen s nulovým zůstatkem),
- platby za rok rozdělené podle kódu: CRS501 dividendy, CRS502 úroky, CRS503 hrubé výnosy z prodeje nebo zpětného odkupu a CRS504 ostatní příjmy z aktiv na účtu.
Právě kód CRS503 je pro investory nejdůležitější. Hlásí se v něm totiž hrubé příjmy z prodejů, nikoli zisk. A podle hrubých příjmů se posuzuje i limit 100 000 Kč, do kterého jsou příjmy z prodeje cenných papírů osvobozené. Úřad tak jednoduchým porovnáním vidí, kdo limit překročil, a přitom nepodal přílohu č. 2. Nejinak je tomu u dividend a úroků.

Jedno je ale potřeba říct na rovinu. Broker hlásí hrubé částky, ne nákupní ceny, takže nahlášený příjem z prodeje ještě neznamená, že máte daně platit. Úřad se vás ale může zeptat. A na to je dobré mít odpověď.
Od roku 2026 ještě podrobněji
Od 1. ledna 2026 se pravidla ještě zpřísňují. Upravený standard, přezdívaný CRS 2.0, nově hlásí i typ účtu, společné účty a počet spoludržitelů nebo to, zda klient doložil svou daňovou rezidenci. Data za rok 2026 si státy poprvé vymění v roce 2027.
Ruku v ruce s tím přichází směrnice DAC8, tedy obdoba CRS pro kryptoaktiva. Kryptoburzy a další poskytovatelé služeb mají od začátku roku 2026 sbírat o klientech údaje a hlásit souhrn jejich transakcí za celý rok, a to zvlášť pro každý typ kryptoaktiva. Podle Finanční správy by první hlášení měla dorazit do 30. dubna 2027.
Český háček? Zákon, který má DAC8 převést do tuzemského práva, zatím stále leží ve Sněmovně. Pro investory to ale žádná velká úleva není. Zahraniční platformy z jiných států EU se řídí svými zákony a data o českých klientech sbírají už teď.
Daňové echo: úřad data opravdu používá
Že finanční správa data jen nesbírá do šuplíku, dokazuje její projekt Daňové echo. Jde o neformální upozornění, která úřad posílá do datové schránky nebo poštou lidem, u nichž mu z analýzy dat vyšla pravděpodobná chyba v přiznání. Nejde ještě o kontrolu, poplatník má šanci chybu dobrovolně opravit dodatečným přiznáním. Dosavadní kola vypadala takto:

Penzijko a slevy na dani jsou zatím domácí data, princip je ale stejný: úřad porovná, co ví, s tím, co jste mu přiznali. A kde to nesedí, přijde dopis.
Myslete tři roky dopředu
Z tabulky výše stojí za pozornost jeden detail. Květnové kolo Daňového echa v roce 2026 kontrolovalo přiznání za rok 2023. Tedy přesně tři roky zpětně.
Není to náhoda. Podle § 148 daňového řádu může úřad stanovit daň do tří let od uplynutí lhůty pro podání řádného přiznání. Tahle lhůta se ale může prodloužit, třeba po podání dodatečného přiznání. A když úřad zahájí daňovou kontrolu, začne běžet znovu od začátku. Hranice je až na deseti letech.
Pro letošní přiznání to znamená jednoduchou věc. Nepřemýšlejte, jestli se úřad zeptá teď. Přemýšlejte, na co se dokáže zeptat za tři roky. Informace už totiž má a za tři roky jich bude mít ještě víc, navíc včetně krypta.
Jak se dopisu z úřadu vyhnout?
Cestou není strach, nýbrž pořádek v datech. Než budete letos podávat přiznání, vyplatí se zkontrolovat několik věcí:
- zda vaše hrubé příjmy z prodejů u všech brokerů dohromady nepřesáhly 100 000 Kč,
- které prodeje splňují tříletý časový test, a jsou tedy osvobozené,
- zda máte v přiznání zahraniční dividendy a úroky,
- jestli máte schované podklady, ze kterých jste vycházeli.
Pokud v minulých letech něco chybí, je lepší podat dodatečné přiznání sám, než na vás úřad zaklepe. Vyjde to levněji a s mnohem menším stresem.
S tím vším pomůže Taxomat. Zpracuje výpisy od více než 27 investičních platforem, vyhodnotí, zda vám vzniká povinnost podat přiznání, ohlídá časové testy a spočítá daň v několika variantách. Výsledek pak můžete rovnou nahrát na portál Moje daně. Finanční úřad už o vašich investicích ví hodně. Bylo by tedy dobré, abyste o nich věděli aspoň stejně tolik.



